Simply Janet

Milé slečny,
před pár dny mě napadlo, že bych si pro vás mohla připravit menší překvapení v podobě giveaway. Zároveň mě ale napadlo, že oslovím Marťu a giveaway uděláme společně. A tak o pár dní později píšu tenhle článek, protože všechno, co jsme potřebovaly máme. Samozřejmě vše, kromě dvou šťastných výherkyň.

O co soutěžíme?

Jedna slečna má možnost U MĚ na blogu vyhrát:

• náhrdelník
• jahodový balzám na rty z Yves Rocher
• lak na nehty miss sporty v odstínu 030
• paletku očních stínů HEAN v odstínu 506 Nude Lifestyle 

A druhá výherkyně může U MARTI na blogu vyhrát:

• zápisník a propisku se sovičkami
• náramek s nápisem Venezia, který jsem si přivezla z Jesola 
• balzám na rty miss sporty v odstínu 03
• lak na nehty miss sporty v odstínu 135
• kostku do koupele s vůní maliny z Yves Rocher

Jak se můžete do giveaway zapojit?

1. Přidejte se mezi pravidelné čtenáře na mém a Marti blogu.
2. Do komentáře napište, pod jakým jménem nás sledujete + e-mail, kam vás můžeme kontaktovat v případě výhry.

Nepovinné (za každý splněný bod si může připsat komentář navíc)

1. Můžete sledovat můj instagram @jan3et 
2. Můžete sledovat Marťu na instagramu @marti1na
3. Nebo můžete lajknout facebookovou stránku jejího blogu Marťa píše
4. A jako poslední bod můžete giveaway sdílet na svém blogu nebo Facebooku

Prosím nezapomeňte, že na mém blogu se soutěží pouze o první balíček, který obsahuje paletku očních stínů, náhrdelník, lak a balzám.

+ odkaz na giveaway u Marti tady :)

 GIVEAWAY KONČÍ 30.9. A NÁSLEDUJÍCÍ DEN BUDOU VÝHERKYNĚ VYLOSOVÁNY GENERÁTOREM ČÍSEL.

Z aliexpressu jsem začala objednávat někdy v únoru tohoto roku a stal se pro mě příjemnou změnou oproti ebay. A ačkoliv obě stránky fungují na stejném principu a stále objednávám z obou, více mě to teď táhne právě k aliexpressu.

Dneska bude řeč o přístroji na čištění pleti, který mám zhruba tři týdny. Za tu dobu jsem ho stihla vyzkoušet a udělat si na něj názor. A jaký, že mám na tuhle věcičku názor?

Všichni, nebo alespoň většina z vás, určitě znáte Clarisonic, který můžete zakoupit v Sephoře zhruba za 5.000,-- Kč. Docela pálka, že? Já osobně neměla možnost tento zázrak vyzkoušet a nejspíš ho ani nikdy nevyzkouším, protože když si představím, co všechno za ty peníze koupím... Anyway, tenhle rádoby dupe je stejně jako Clarisonic přístroj na čištění pleti. S cenou 4 dolarů jsem nečekala nic světoborného, popravdě spíš něco, co po čase přestane fungovat nebo mi to s pletí udělá všelijaký čáry.


A čáry to udělalo. K lepšímu! Po třech týdnech, ačkoliv nepravidelného, používání, mám pleť jemnější a mám pocit, že se i méně lesknu. A jo, má pleť se někdy leskne jak samo slunce, takže to je co říct. I teď, když píšu tenhle článek a sahám si na obličej... Nestačím se divit, co tahle věcička dokáže.
O jejím provedení ani nemluvím. Kombinace růžovobílé je u mě velmi oblíbená, ale vzhled nehodnotíme. I přesto, že je to bod k dobru.


Lze nastavit dvě rychlosti: low a high. Já osobně vždy používám high, protože mezi těmito dvěma rychlostmi není extra znatelný rozdíl.
Nástavec, který je na přístroji na fotce nasazený používám nejčastěji. Zapracovávám s ním do obličeje čistící pěnu, peeling, odličovací mléko... Na co si jen vzpomenu.

Jak tedy z mého hodnocení tahle věcička vyšla?

• Bohatě bych si vystačila s kartáčovitým nástavcem, popřípadě s nástavcem na peeling nebo masáž pleti. To je samozřejmě čistě můj názor a věřím, že by se mezi vámi našel člověk, který by měl využití pro všech pět nástavců.
• Když tedy pominu pro mě zbytečné množství nástavců, nemůžu si přístroj vynachválit. Dělá přesně to, co by měl a po pár dnech používání je viditelný rozdíl.
• Není zbytečně hlučný, při zapnutí vydává takové svištivé zvuky (zhruba jako velký komár :D).
• Je kompaktní - strčíte ho v pohodě do taštičky a nezabírá zbytečně moc místa.
• Zatím funguje tak, jak má a doufám, že i bude. Za tu cenu rozhodně super!

Vítám vás u nové rubriky, která slouží čistě k tomu, abych sepsala své momentální myšlenky, pocity... A měla záminku chvíli vypnout s hrníčkem čaje vedle sebe (nejlépe mátovým prosím). Nevím jak často se tea time články budou objevovat, ale nejspíš prostě kdy se mi zachce.

Letos maturuju. Konečně přišel ten bod v mém životě, na který jsem se těšila od 1. září 2012. Vlastně mi to přijde skoro jako včera, kdy jsem stresovala, jaký to na střední bude a proč jsem byla tak hloupá a šla na školu do Prahy, kde vlastně nikoho neznám.
A když se ohlédnu zpátky, udělala jsem jedině dobře. Nemluvím teď o škole, mých spolužácích... Ale o tom faktu, že mi ty tři roky v Praze daly neskutečně mnoho. Osamostatnila jsem se a to je pro mě to nejhlavnější.

Beru-li v potaz fakt, že mě čeká my senior year, asi bych se měla víc stresovat. Vím, že za předešlé měsíce jsem se mnohem víc stresovala. To na mě nejspíš padne až to všechno doopravdy začne. Netuším jak, ale v jednu chvíli jsem se cítila jako, že to zvládnu. Protože zvládli to jiní, proč bych to já neměla zvládnout? Jeden z důvodů, proč mě maturita tak děsí je to, že všechno, co mám v životě v plánu dál se odvíjí jen od toho, že odmaturuju. Pokud odmaturuju. A když se to nepodaří napoprvé, tak mi přijde, že z mých velkých snů bude jen zapomenutá hromádka někde v mé hlavě.

Ale já to zvládnu! Musím si to opakovat pořád dokola, dokud to prostě nebude pravda. Nebo dokud se neprobudím a nezjistím, že už je to za mnou :D

S návratem do školy přišel i návrat na intr. Po dvou měsících musím zase sdílet s někým společné prostory. Vlastně mi to ani tolik nevadí, je fajn mít si s kým popovídat, zasmát se. Ale to je asi tak jediné, co na intru vidím. Nebaví mě to tu, nebaví mě ta rádoby svoboda, která vlastně ani tak svobodou není, když ji potřebujete. Kdo někdy zažil intr, tak nejspíš ví o čem mluvím. Dřív jsem na intru netrávila skoro žádný čas, byla jsem okouzlena Prahou a tak jsem byla skoro každý den někde v centru. Prahou stále okouzlena jsem, ale čím vyšší ročník, tím menší chuť cokoliv dělat. A strašně mi to chybí. Chybí mi toulání se po Praze, nalézání nových míst, ale i vracení se na ta stará oblíbená místa.

Praha ve mě odjakživa odhalovala mého turistického ducha, ale tuhle část mého já zase potlačuje škola a všechny věci okolo. A jakožto můj poslední rok v Praze bych si Prahu měla užít, jak jen to půjde. Jo, přesně to bych měla udělat.

Teď jsem si tak vzpomněla, že vlastně budu mít maturák na Valentýna - fakt vtipný. Až se za břicho popadám. Jako kdyby nestačilo, že je v neděli. Tajně jsem doufala, že se poštěstí a budu mít maturák někdy v březnu. No tak prý v příštím životě.
Jenže s maturákem prostě nevyhnutelně přichází stres v podobě vybírání šatů. A až budu mít vybraný šaty, tak musím vybírat boty. To mě snad děsí ještě víc, ach bože. Mám uložených asi milion odkazů na různé šaty a teď se jen rozhodnout. Nejspíš to nechám někdy na prosinec, mezitím si v hlavě xkrát rozmyslím, co že bych to vlastně chtěla.
Taky přemýšlím, jestli se mám nechat někde nalíčit nebo to zvládnu sama. Vlasy bych si určitě chtěla nechat udělat, účes mám už dokonce vybraný. Teda aspoň si to myslím, znám se, takže to určitě není definitivní. Když já vám nevím, vizážistka nevizážistka, nejlépe se stejně nalíčím sama. Jen se bojím toho, aby se mi to jako naschvál v ten den nepovedlo. Jako vždycky, když mám něco důležitýho.

A tak jsem s hrůzou přijela před půl hodinou na intr. S hrůzou z toho, s kým budu bydlet a hlavně kde. Daly jsme si s kamarádkou sice požadavek, že chceme být spolu, ale tady vážně člověk nikdy neví. Nejdříve jsem na seznamu očima vyhledala jméno kamarádky a uviděla číslo pokoje, které nebylo takové jaké jsem si představovala. Úleva na mě ale i tak padla, když jsem uviděla, že i u mého jména je stejné číslo.

Úleva mě ale opustila, když jsem do pokoje vešla. Chvíli před tím kamarádku napadlo, že třeba budeme mít palandu a to pro ani jednu z nás nepřipadalo v úvahu, protože ani jedna nemůžeme spát nahoře. Naštěstí se nakonec celá tahle "situace" vyřešila a teď vám píšu z pokoje s dvěma postelemi. Jupí :D

Měla bych si jít vybalit, ale je neskutečný vedro a mě se vůbec nic nechce. Takže asi budu jen zírat do blba a čekat než mi přijede spolubydlící :) A nebo se pomalu pustím do toho vybalování, aby se neřeklo...

Dolu vám jen přikládám fotky pokoje, ve kterém strávím následujících 9 měsíců (yesss!).

Jako většina z vás, i já jdu v úterý po dvou měsících do školy. Vlastně už v pondělí, protože jedna z "výhod" bydlení na intru je fakt, že musím dorazit o den dřív.
Tak jako tak, rozhodla jsem se, že můj jediný back to school článek pojmu jako tag a trošku vám přiblížím ten můj školní život :)